Blog

  • Platba mobilem nebo hodinkami

    Platba mobilem nebo hodinkami


    Po směnném obchodu přišly na svět peníze a ty byly po dlouhou dobu nejrozšířenějším platidlem.  Po bankovních kartách a možnosti platit s nimi bezkontaktně jsme svědky dalšího rozvoje. Hlavním předpokladem je, že vaše banka tento způsob plateb podporuje a že máte k dispozici zařízení, které hodláte používat, tedy mobil, resp. chytré hodinky, které podporují technologii NFC.
    mobil hodinky peníze
    Mobilní telefon
    Princip fungování je obdobný jako při bezkontaktní platbě bankovní kartou. Karta obsahuje NFC čip, který prostřednictvím elektromagnetického pole při přiblížení obdrží energii, tím se aktivuje a předá platebnímu terminálu údaje, potřebné k provedení platby. Na rozdíl od karty je čip napájen přímo akumulátorem mobilního telefonu. Z hlediska bezpečnosti je používání mobilu mnohem výhodnější, protože je chráněn vašimi biometrickými údaji, zatímco ztracenou či odcizenou platební kartu při platbách do 500 Kč nebo na internetu lze neoprávněně používat až do jejího zablokování. Navíc mobilní telefon můžete prostřednictvím internetového bankovnictví jednoduše odebrat ze seznamu přístrojů, oprávněných k platbám a tím jej také zablokovat.
    Chytré hodinky
    Hodinky, které hodláte k platbám používat, musí mít NFC čip a musí na nich existovat platební služba, kterou vaše banka podporuje. Platba chytrými hodinkami není dosud tak masivně podporována jako platba mobilem, ale situace se rychle zlepšuje. Konkrétní podmínky o způsobech platby a jejich podpoře ze strany konkrétních bank je vhodné zjistit při výběru chytrých hodinek, ještě před jejich nákupem.
    mobil peníze
    Výhody?
    Vzhledem k tomu, že už přes téměř všechny platební terminály lze platit bezkontaktně a velká část bankomatů je vybavena bezkontaktní čtečkou karet, takže si můžete pomocí mobilu či hodinek vybrat i hotovost, bankovní kartu už nepotřebujete, nemusíte ji tedy s sebou nosit. Nejdůležitější je ovšem zabezpečení a to je prostřednictvím biometrických údajů mnohem vyšší.
     
     

  • Platba mobilem nebo hodinkami

    Platba mobilem nebo hodinkami


    Po směnném obchodu přišly na svět peníze a ty byly po dlouhou dobu nejrozšířenějším platidlem.  Po bankovních kartách a možnosti platit s nimi bezkontaktně jsme svědky dalšího rozvoje. Hlavním předpokladem je, že vaše banka tento způsob plateb podporuje a že máte k dispozici zařízení, které hodláte používat, tedy mobil, resp. chytré hodinky, které podporují technologii NFC.
    mobil hodinky peníze
    Mobilní telefon
    Princip fungování je obdobný jako při bezkontaktní platbě bankovní kartou. Karta obsahuje NFC čip, který prostřednictvím elektromagnetického pole při přiblížení obdrží energii, tím se aktivuje a předá platebnímu terminálu údaje, potřebné k provedení platby. Na rozdíl od karty je čip napájen přímo akumulátorem mobilního telefonu. Z hlediska bezpečnosti je používání mobilu mnohem výhodnější, protože je chráněn vašimi biometrickými údaji, zatímco ztracenou či odcizenou platební kartu při platbách do 500 Kč nebo na internetu lze neoprávněně používat až do jejího zablokování. Navíc mobilní telefon můžete prostřednictvím internetového bankovnictví jednoduše odebrat ze seznamu přístrojů, oprávněných k platbám a tím jej také zablokovat.
    Chytré hodinky
    Hodinky, které hodláte k platbám používat, musí mít NFC čip a musí na nich existovat platební služba, kterou vaše banka podporuje. Platba chytrými hodinkami není dosud tak masivně podporována jako platba mobilem, ale situace se rychle zlepšuje. Konkrétní podmínky o způsobech platby a jejich podpoře ze strany konkrétních bank je vhodné zjistit při výběru chytrých hodinek, ještě před jejich nákupem.
    mobil peníze
    Výhody?
    Vzhledem k tomu, že už přes téměř všechny platební terminály lze platit bezkontaktně a velká část bankomatů je vybavena bezkontaktní čtečkou karet, takže si můžete pomocí mobilu či hodinek vybrat i hotovost, bankovní kartu už nepotřebujete, nemusíte ji tedy s sebou nosit. Nejdůležitější je ovšem zabezpečení a to je prostřednictvím biometrických údajů mnohem vyšší.
     
     

  • Platba mobilem nebo hodinkami

    Platba mobilem nebo hodinkami


    Po směnném obchodu přišly na svět peníze a ty byly po dlouhou dobu nejrozšířenějším platidlem.  Po bankovních kartách a možnosti platit s nimi bezkontaktně jsme svědky dalšího rozvoje. Hlavním předpokladem je, že vaše banka tento způsob plateb podporuje a že máte k dispozici zařízení, které hodláte používat, tedy mobil, resp. chytré hodinky, které podporují technologii NFC.
    mobil hodinky peníze
    Mobilní telefon
    Princip fungování je obdobný jako při bezkontaktní platbě bankovní kartou. Karta obsahuje NFC čip, který prostřednictvím elektromagnetického pole při přiblížení obdrží energii, tím se aktivuje a předá platebnímu terminálu údaje, potřebné k provedení platby. Na rozdíl od karty je čip napájen přímo akumulátorem mobilního telefonu. Z hlediska bezpečnosti je používání mobilu mnohem výhodnější, protože je chráněn vašimi biometrickými údaji, zatímco ztracenou či odcizenou platební kartu při platbách do 500 Kč nebo na internetu lze neoprávněně používat až do jejího zablokování. Navíc mobilní telefon můžete prostřednictvím internetového bankovnictví jednoduše odebrat ze seznamu přístrojů, oprávněných k platbám a tím jej také zablokovat.
    Chytré hodinky
    Hodinky, které hodláte k platbám používat, musí mít NFC čip a musí na nich existovat platební služba, kterou vaše banka podporuje. Platba chytrými hodinkami není dosud tak masivně podporována jako platba mobilem, ale situace se rychle zlepšuje. Konkrétní podmínky o způsobech platby a jejich podpoře ze strany konkrétních bank je vhodné zjistit při výběru chytrých hodinek, ještě před jejich nákupem.
    mobil peníze
    Výhody?
    Vzhledem k tomu, že už přes téměř všechny platební terminály lze platit bezkontaktně a velká část bankomatů je vybavena bezkontaktní čtečkou karet, takže si můžete pomocí mobilu či hodinek vybrat i hotovost, bankovní kartu už nepotřebujete, nemusíte ji tedy s sebou nosit. Nejdůležitější je ovšem zabezpečení a to je prostřednictvím biometrických údajů mnohem vyšší.
     
     

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.

  • Rybíz a angrešt

    Rybíz a angrešt


    To, že se nám nedostává prostorné zahrady, můžeme nahradit zvýšenou úrodou těchto keřů. Jak toho docílíme? Asi hlavní cestou bude správné hnojení, kterým dosáhneme nejen vysokých úrod, ale také docílíme jejich pravidelnosti.červený rybíz.jpg

    Kdy správně hnojit? A čím?

    V odborných publikacích jsou samozřejmě tyto informace uvedené. Ale často se zaměřují jen na hnojiva a časový horizont chybí. Pokusíme se zde nabídnout celoroční postup.
    Základní hnojení a to dusíkem, fosforem a draslíkem provádíme již od konce února do poloviny března. Brzy na jaře můžeme použít na doplnění výživy Cererit. Můžeme ho použít i během vegetace.
    Rybíz a angrešt přivítá přihnojení dusíkem před začátkem kvetení, v březnu a dubnu, dokonce se uvádí, že u rybízu může mít nedostatek dusíku v půdě v období kvetení vliv na tolik neradostné sprchávání květů. Také v období růstu letorostů a současného intenzívního narůstání plodů těsně po odkvětu mají tyto bobuloviny zvýšené požadavky na dusík. Tady můžeme použít lehce rozpustný ledek vápenatý.
    Pokud máme nedostatek hořčíku v půdě, to poznáme podle opožděného zrání a listy jsou purpurově červené, hlavně u angreštu, hnojíme síranem hořečnatým nebo v první polovině vegetace síran postřikujeme na list.
    Půdy, které potřebují vápnění, vápníme na podzim. Draselnou výživu dáváme na podzim. Ale musíme dát pozor na používání chloridových forem, na obsah chlóru je hodně rostlin citlivých a například u červeného rybízu se to může projevit rezavěním listů, tedy jejich okrajů. Na podzim dáváme do půdy k našim bobulovinám nejen draselnou, ale také i fosforečnou výživu.
    V zimě, pokud není půda zmrzlá, přidáváme organické hnojivo. Močůvku dáváme od prosince až do března. Později už raději ne.miska s rybízem.jpg

    Shrnutí

    Půdy v zahrádkách jsou velmi rozdílné, z tohoto důvodu může být skutečná potřeba hnojení na jednotlivých pozemcích velmi odlišná. K určení této potřeby se používají metody založené na analýzách půdy a na kontrole výživy rostlin. Rybízy mají vysoké nároky na výživu, každý rok můžeme dát až dva kilogramy kompostu ke keři. A nesmíme zapomenout na draslík a fosfor, ten naše keře velmi potřebují.